Obsah:
Jak se měsíc dostal na nebe
Jakub Hraníček a astronomie
Viktor Havel a astronomie
Když se démon rozzlobí
Mladí astronomové
Pozorujte Slunce přes filtr
Prázdninová pozorování
Víte že...
Jak se měsíc dostal na nebe
Kdysi dávno, tak dávno, že tam ani lidská paměť nesahá, bylo nebe černé jak saze na ohořelém dřevě. Kamkoliv oko dohlédlo, všechno jen vřelo, tavilo se, burácelo a hřmělo. Jen od stálých blesků bylo chvílemi trochu světla. Nic nebylo poskládáno, všechno se jen tvořilo. A v těch dávných časech chodila noha, paže a ústa každá sama, neb ještě tehdy nepatřily jednomu tělu. Aby jim nebylo smutno, tak chodily spolu, hrály si a radovaly se ze všeho, co cestou našly. Až jednoho dne přišli k hroznému močálu, o kterém věděly, že všechno pohltí a že kdo do jeho vod vstoupí, již nikdy se odtud nevrátí. Byl to močál hrůzy a smrti.
Ruka, paže a ústa seděla na břehu. V tom ústa uviděla rybu, mlaskla a dostala nezkrotnou chuť na maso. A tak povídá ruce:
"Půjč mi svůj luk a šíp, pak se s vámi rozdělím o maso."
Zamířila, napjala tětivu a vystřelila. Jenže šikovná ryba zablýskala a zmizla v hlubině. Ústa netrefila, a tak šíp zůstal zabořen v bahně.
Paže dostala zlost a dobře věděla, že kdo vstoupí do močálu, zahyne. Paže již dávno ústa nenáviděla za jejich nenasitnost, a také pro hloupé řeči a zejména pro ustavičné pomluvy, kterými všechny stále rozeštvávala. A tak se paže rozhodla, že ústa zabije. Paže se zamyslela a najednou vykřikla:
"Můj šíp je ztracen. Okamžitě jdi a přines mi ho!"
"Slituj se nade mnou", prosila ústa, "půjdu teď domů a poprosím matku i otce a oni ti ochotně šíp zaplatí. Nepůjdu přece kvůli šípu si do močálu pro smrt."
"Nechci žádné peníze", křičela paže, "chci zpět svůj šíp", a tak hádajíc se pospíchaly do vesnice.
"Poradím se s rodiči, a pak se uvidí", lkala nešťastná ústa.
Když se vrátily do vesnice a když ústa vypověděla svou bídu, zasedla rada všech příbuzných. Pak se všichni vydali k paži, aby jí nabídli peníze. Paže však byla neoblomná a trvala na svém právu.
"Tak já tedy půjdu k tomu hroznému močálu, přejdu přes ostřici a z něj šíp vytáhnu", řekla nešťastná ústa a odebrala se nejistě k nebezpečné slatině.
Ústa se ponořila do vody, zavřela rty a propadala se bahnem hlouběji a hlouběji, až najednou uviděla před sebou velikou vesnici plnou kotlů a pod kotly veliké ohně se žhavými plameny. Jak tak ústa zírala na ten div, najednou se před nimi objevil ošklivý červený čert. Ďábel strašným hlasem zvolal: "Co tady chceš? Proč jsi přišla k nám dolů? Vždyť víš, že my každého červa zemského hned roztrháme."
"Nezlob se pane, nejsem tady dobrovolně, nechci rušit tvůj svět, ale mou vinou sem někde zapadl šíp a tak ho jdu hledat, abych ho mohla vrátit."
Čert pozorně poslouchal, co říkají ústa. Poznal, že ubohá ústa někdo do tohoto nebezpečí poslal se zlým úmyslem, a tak se stal trochu přívětivějším. "A víš co, pomohu ti", rozhodl se čert. "Vejdi naproti do toho domku. Tam někde mezi hračkami najdeš i svůj šíp. A na památku si můžeš i nějakou hračku vzít na zem."
Ústa poděkovala, vešla do chatrče, kde bylo množství nářadí a různých hraček, kotoučů i lampiček. Za chvíli přišel čert a když viděl, že ústa našla svůj šíp, zeptal se, kterou hračku si vybrala.
"Toto svítivé kolečko by se mi velice líbilo", řekla ústa a ukázala na měsíc.
"Můžeš si ho vzít", řekl čert a marně se ústa rozhlížela, čert jakoby se někde rozplynul.
Jak tam, tak zase zpět. Ústa se z močálu vyšplhala v noci na břeh. Všude jen tma. V tom si zpoměla a vytáhla z ranečku darovaný měsíček. A jen ho vytáhla, všude se rozlévala záře a bylo příjemně.
Vesele si kráčela domů a měsíček jim svítil na cestu. Všichni vítali ústa a objímali je, radost byla ve vesnici veliká. Ústa hned šla k paži a posměšně jí vrátila šíp:
"Tu máš svůj šíp. Jistě sis myslela, že zahynu v močále. A vidíš, ještě mám i dar, který v noci svítí, dar krásnější, jak si vůbec umíš představit."
A když navečer slunce zapadlo a všichni se shromáždili k tanci na návsi, ústa vytáhli z ranečku své světýlko a všichni žasli. Paže záviděla a chtěla si na měsíček sáhnout. Jen měsíček se nedal a vyskočil na střechu a odtud svítil na stromy i trávu, na kterých zářila rosa jako drahé kameny.
"Hned mi dones můj měsíc", kázala ústa paži. Jenže jak se paže pohla, vyhoupl se měsíc výše na oblohu a stále unikal dále a dále. A tak tam na nebi zůstal pro potěchu všech až do našich časů. A od těch dob lidé i zvířata vidí i v noci.
"Doneseš mi mou lampu zpět", křičela ústa rozzlobená na paži. Však paže byla bezmocná, neb nemohla na oblohu, po níž plul měsíc rozlévajíc své světlo na všechny strany.
A zase zasedla rada starších a náčelníků a rozhodla, že paže musí sloužit ústům. Tak zůstalo až podnes. A proto musí paže sázet rostliny, sklízet plody a lovit zvěř, aby měla ústa co jíst. A měsíc se na to vesele dívá.
Africká pohádka z Pobřeží Slonoviny
Jakub Hraníček a astronomie
Jakub Hraníček píše o svém vztahu k nekonečnému vesmíru:
Už od mého dětství mě velmi zajímala hvězdná obloha. Vždycky, když jsem jel k babičce, bral jsem si sebou dalekohled a pozoroval noční oblohu. Mým prvním souhvězdím, které jsem poznal, byl Velký vůz (nazývaný též často Velká medvědice). Na začátku šesté třídy se mi naskytla příležitost blíže poznat vesmír. A proto jsem začal chodit na astronomický kroužek pod vedením Vratislava Šrobára. Na podzim a v zimě jsme se spíše seznamovali s teorií než s praxí. Pozimním období jsme začali chodit pozorovat hvězdy. Mým prvním pozorováním jsem se naučil dalších mnoho souhvězdí, například Andromeda, Býk, Kasiopea, Malý medvěd, Orion, atd. Na dalším pozorování, které se uskutečnilo nedávno, jsme pozorovali Měsíc a jeho krátery, které jsem doma zakresloval na papír. Astronomický kroužek mě hodně naučil, a proto do něj budu chodit i tento školní rok.
Viktor Havel a astronomie
Viktor Havel se zpovídá a o svém vztahu k astronomii hovoří:
Jednou mi rodiče koupili knížku o vesmíru Obrazový atlas vesmíru. Po přečtení této knihy jsem se začal zajímat o hvězdné světy. V pátém ročníku jsem dostal možnost chodit do astronomického kroužku pod vedením pana Vratislava Šrobára, kterému při pozorování říkáme rodině "pane Vratislave".
Na kroužku při DDM v Pelhřimově děláme spoustu věcí: universál- přístroj na měření výšky hvězd, dešťoměr, tlakoměr a jiné. V astronomickém kroužku jsem se naučil spoustu poznatků o Slunci, Měsíci, planetách sluneční soustavy a jiných vesmírných tělesech. Do kroužku chodím rád a určitě tam budu chodit dlouho.
Když se démon rozzlobí
Kdysi dávno žil na Zemi velice zlý člověk jménem Olandhág, který ustavičně kradl a pro peníze a jídlo zabíjel. A když nebylo proti němu pomoci, změnily jej hvězdy na zlého démona. To se však se zlou potázaly, neb nechaly mu lidskou podobu s vypoulenýma očima a daly mu velkou sílu. A Olandhág tak se mstil hvězdám, že vzal veliký klacek, a začal Měsíci do tváře. Měsíční tvář byla celá od krve a lidé na Zemi měli zatmění a hovořili, "to jistě bude válka, nebo jiné prolití krve".
Guayana
Mladí astronomové
předkládáme Vám návod, vysvětlivky a poznámky pro pozorování Slunce volným okem (bez dalekohledu).
Při tomto jednoduchém, ale důležitém pozorování Slunce používejte vždy stejný papír a dodržujte stejnou velikost kresby.
Denně můžete pozorovat Slunce pouhým okem. Již v dávné minulosti v Babyloně, Egyptě, Číně si lidé všimli, že se někdy na Slunci objeví skvrny. Tyto jevy jsou velice zajímavé. Pokuste se tato pozorování zachytit kresbou a úkaz popsat. Zadívejte se na Slunce asi dvacet minut po východě a dvacet minut před západem na nádherný kotouč. Jestli uvidíte skvrnu, stín, tmavý obláček, zakreslete si polohu a zapište si čas!
Sluneční skvrny jsou vidět:
1. velmi dobře
2. dobře
3. velmi slabě,
mají tvar:
protáhlý
eliptický
větvený,
pozorovací podmínky mohou být:
1. jasno (i při obzoru) dobrá dohlednost
2. jasno, při obzoru slabý zákal
3. slabá oblačnost, přes kterou Slunce pozorujeme
4. Slunce pozorujeme mezi mraky
5. velká oblačnost (Slunce zahlédneme mezi mraky jen na chvilku
6. špatné meteorologické podmínky nám nedovolí Slunce pozorovat
Vždy nezapomeňte zapsat datum a čas v SEČ nebo UT.
Pozorujte Slunce přes filtr
Při pozorování používejte svářečské filtry. Současně si zakreslete tvar mraků!
Při zakreslování vyznačte vždy polohu sluneční skvrny (případně skupiny slunečních skvrn). Narýsujte si několik stejných kruhů. Nechť kresby jsou po všechen čas stejně veliké. Vždy se na kresbě pokuste zachytit i tvar skvrny, případně další podrobnosti sluneční skvrny, nebo skupiny. Pozorujete- li více slunečních skvrn, očíslujte si je, nebo je označte písmeny abecedy (nejlépe na slunečním disku od západu k východu). Kresby označujte mezinárodně:
E- východ
W- západ
N- sever
S- jih
Pozor na oči! Nepozorujte přes den! Jen krátce po východě, či před západem Slunce!
Pozorování slunečních skvrn dalekohledem
Prázdninová pozorování
Ať jste kdekoliv, vždy můžete určovat počasí bodovací metodou. Zaznamenáte si datum, čas a místo pozorování. Ideální je měření kolem 7:00, 14:00 a 21:00 hod. Bodovací stupně vypadají takto:
Úplně jasno................................... 0
Oblaka při obzoru......................... 1
Polooblačno.................................. 2
Téměř zataženo............................. 3
Zataženo....................................... 4
Déšť............................................. 5
Dále zaznamenávejte každou bouři: 1. zahřmění, poslední zahřmění, vzdálenost (časový rozdíl od blesku ke hromu v sekundách děleno třemi je přibližná vzdálenost v km).
A samozřejmě pozorujeme Slunce.
Ve volných chvílích můžeme pozorovat oblaka, zakreslíme je a po hodině pozorování zopakujeme, abychom viděli, jak se oblaka mění. Určíme směr pohybu a kresby, mimořádný pozor dáváme před bouří. Vždy si zapíšeme čas.
Víte že...
mnoho lidí v mnoha generacích, vynaložili mnoho úsilí, aby našli odpověď na otázku: C o j s o u p l a n e t y ?
Díky těmto generacím víme o planetách, jejich pohybech, vývoji a stacbě velmi mnoho. Víme mnoho o planetách obíhajících kolem Slunce, ale o planetách u jiných hvězd nevíme téměř nic. A už vůbec nic nevíme o životě na neslunečních planetách.
Zvláště život inteligentní a technologicky vyspělý u nepříliš vzdálené hvězdy je pro pozemšťany atraktivní a důležitý, nejen pro autory sci- fi literatury, ale především pro vědce. V mezinárodní astronomické unii se nedávno vytvořila komise Bioastronomie.
Do vesmíru byla vyslána různá poselství na sondách Pioneer a Voyager, aby se o nás v Galaxii vědělo.
Zatím se však mimozemšťané neozvali...
|
