měsíčník Astronomického klubu Pelhřimov- nejen o astronomii

Obsah:

Atmosferické srážky

Hrozí ekologická apokalypsa ?

Únorová hvězdná obloha

Atmosferické srážky

Atmosférické srážky jsou produkty kondenzace nebo sublimace vodní páry v ovzduší,dopadající na zemský povrch nebo na něm vznikající. Všechny atmosférické srážky patří k hydrometeorům, ale ne všechny hydrometeory jsou atmosf.srážkami. Ke srážkám nepatří hydrometeory jako mlha, kouřmo, zvířený sníh, vodní tříšť. Srážky dělíme:podle skupenství: 1.kapalné 2.pevné podle původu: 1.horizontální /usazené/ 2.vertikální /padající/ podle druhu: 1.déšť-tvoří jej kapky o průměru 0,5-8mm, které dosahují pádové rychlosti 4-9m/s. Dělíme jej podle intenzity na: déšť mírný (1,1-5,0 mm/h), déšť silný (5,1-10,0 mm/h), déšť velmi silný (10,1-15,0 mm/h), liják (15,1-23,0 mm/h), příval (23,1-58,0 mm/h) 2.mrholení-stejnoměrně padající kapičky o průměru menším než 0,5mm, které jsou velmi hustě u sebe.Pádová rychlost kapiček je 1-2 m/s. 3.sníh-skládá se z ledových krystalků šesterečné soustavy.Sníh může vypadávat při teplotách nižších +4st.C. 4.sněhové krupky 5.krupky 6.kroupy-jsou to hrudky sněhu pokryté ledovou vrstvou,nejčastěji kulovitého tvaru.
Vznikají při složitých několikanásobně výstupných pochodech v bouřkových mracích. Tímto způsobem na sebe dokáží prvotně malá kondenzační jádra nabalit značné vrstvy ledu. Pádová rychlost i více jak 15 m/s. 7. ledové jehličky 8. jíní-vzniká sublimací vodní páry na předměty s teplotou nižší než 0°C. Objevuje se jako chmýří na stéblech trávy, na vodorovných i šikmých plochách,nikoliv na drátech či stromech. 9 .zmrzlá rosa-nemá patrnou jemnou krystalickou strukturu. 10.jinovatka lesknoucí, složena z jemných ledových jehel,šupin apod. se zřetelnou krystalickou strukturou. Vzniká sublimací páry z přechlazené mlhy nebo kouřma při teplotách nižších -8 st.C. Usazuje se i na drátech a stromech, kde může značně narůst. 11.námraza-vzniká narůstáním jinovatky 12.ledovka-hladká, průhledná ledová usazenina vzniklá zmrznutím přechlazeného deště nebo mrholení na předmětech, jejichž povrchová teplota je pod 0 st.C.13.zmrzlý déšť-vzniká, když kapky deště při průletu přízemní studenou vrstvou zmrznou a dopadají jako průhledné ledové částice s průměrem do 5 mm. 14 .mrznoucí déšť-je to jev, kdy na podchlazený povrch dopadají dešťové kapky, kde se mění v ledovku.

Lukáš Pachman

Hrozí ekologická apokalypsa ?

Studie americké národní akademie strojírenství z r. 1980 uvádí, že asi 93% prodávaných a spotřebovaných přírodních zdrojů se nikdy nepřemění v hotové výrobky. žijeme tedy v době šíleného plýtvání.

Jaké jsou u jednotlivých problémů životního prostředí výhledy do budoucna? Tak například u ozónové díry je těžké určit dlouhodobý trend, neboť jsme si ji všimli teprve před pár desetiletími. Dá se říci, že v tomto případě lidstvo zasáhlo včas: byly uzavřeny mezinárodní dohody a objeveny prostředky nahrazující ty, které rozkládají ozon.
Podobně je to s kyselými dešťmi, neboť díky odsiřovacím zařízením v elektrárnách se dokázal snížit obsah síry v atmosféře, ale ještě stále máme problémy s oxidy dusíku, neboť aut přibývá a až na státy EU a USA, kde se používají katalyzátory, se všade na světě tato situace zhoršuje. Jedinou možností je to, že se objeví něco, co plně nahradí spalovací motory.
Jestliže se státy této planety nedohodnou na protiopatření, které by snížilo výrobu oxidu uhličitého, globální oteplování se pravděpodobně nezastaví.

Čím více lidí, tím hůře pro planetu: 1900- 12 lidí na km2; 2025- 62 lidí na km2.

Viktor Havel

Únorová hvězdná obloha

Přestože zima již v únoru pomalu končí, můžeme právě teď pozorovat zimní souhvězdí vysoko nad jižním obzorem. V naší standardní době pozorování prochází lovec Orion na jihu právě poledníkem. Jeho pás ukazuje přibližně polohu nebeského rovníku. Nad třemi hvězdy v pásu, které leží téměř v přímce, najdeme dvě hvězdy v ramenou - Betelgeuze a Bellatrix, pod pásem dvě hvězdy značící nohy; pravá z nich se jmenuje Rigel. Vpravo nad Orionem je Býk - známe již jeho nejjasnější hvězdu Aldebaran, která leží v prodloužení Orionova pásu. Hned vedle Aldebaranu svítí hvězdy Hyád a dále vpravo hvězdokupa Pleády (Kuřátka). Nalevo pod Orionem vidíme Velkého psa. K jeho dominantní hvězdě Sírius směřuje Orionův pás, a to doleva dolů. Sírius je vůbec nejjasnější hvězdou celé oblohy. Nízko na JJV najdeme také Lodní záď. Větší část tohoto souhvězdí je bohužel viditelná z jižní Evropy. Blíženci se svými dvěma hvězdami Kastor a Pollux se teprve blíží k poledníku. Mezi Blíženci a Velkým psem je vklíněn i Malý pes s jasným Procyonem. Téměř svisle nad námi září Kapella - nejvýznamnější hvězda Vozky. Tři hvězdy zimního šestiúhelníku tedy již nad jihem prošly místním poledníkem: Kapella, Aldebaran a Rigel. Naproti tomu Sírius, Prokyon a Pollux poledníkem teprve projdou. Souhvězdí na okraji zimní oblasti jsou Zajíc pod Orionem, "podsvětní řeka" Eridanus napravo dole od Oriona, Jednorožec mezi Orionem, Blíženci, Malým a Velkým psem. I Raka lze zařadit mezi zimní souhvězdí. Vystoupil již vysoko nad východní obzor. Je tvořen však jen ze slabých hvězd. V Raku je pozoruhodná hvězdokupa Praesepe čili Jesličky. Pouhým okem ji však spatříme jen jako mlhavou skvrnku. Na východě již vystoupila do výšky některá jarní souhvězdí, zejména Lev. Jeho nejvýznamnější hvězda se jmenuje Regulus, v jeho ocase leskne Denebola. Také Hydra, vodní had, se už z větší části zvedla nad VJV obzor. Nejjasnější hvězdou je v ní Alfard. Nízko na východě se objevily první hvězdy Panny. Na západě ještě uvidíme některá podzimní souhvězdí: celý čtverec Pegasa je pozorovatelný jen ze střední Evropy. Naproti tomu Andromeda, která z leva navazuje na Pegasův čtverec, je dosud v příznivé poloze. Ryby klesají k západnímu obzoru a jsou vidět téměř celé, zatímco poněkud jižnější Velryba je pozorovatelné už jen z části. Příznivou polohu má dosud Beran a Trojúhelník. Obtočnové hvězdy mají za únorových večerů toto uspořádání: na severozápadě vystupuje Velký vůz, jehož voj míří dolů. S dalšími hvězdami, rozmístěnými blíž k nadhlavníku, vytváří Velkou medvědici. Napravo od voje jsou honící psi. Nízko nad severovýchodem rozeznáváme některé severní hvězdy Pastýře, strážce Medvěda. Doprava dolů od Polárky se stáčí Malý vůz. Nevysoko nad severním obzorem objevíme hlavu Draka, jehož tělo se obtáčí okolo Malého a Velkého medvěda. Také Deneb, nejvýznamnější hvězda Labutě, sestoupila těsně nad SSZ obzor. Nad ní si všimneme Cefea s Kasiopejou. K pozorování Mléčné dráhy nejsou obecně zimní večery příliš výhodné. Mléčná dráha probíhá od JJV obzoru přes zimní šestiúhelník a Persea k obtočnovým souhvězdím Kasiopeja a Cefeus a konečně v okolí Denebu v Labuti mizí pod SSZ horizont. Na zimním je Mléčná dráha vcelku slabá a na přesvětlené městské obloze ji obvykle nerozeznáme. To platí zejména pro její úsek v Býku a Vozkovi.

Jakub Hraníček